HŘEBENOVKA OLOMOUCKÉHO KRAJE

Masiv Králického Sněžníku

Králický Sněžník, v učebnicích zeměpisu označovaný jako „střecha Evropy“, je třetím nejvyšším pohořím v Česku. Jeho hřeben se táhne v délce asi 16 km od města Králíky po Kladské sedlo na rozhraní Čech, Moravy a Kladska.

Přestože jste v oblasti pod hřebenem, kde není tolik možností k noclehu, doporučujeme vám ubytovat se na Horské chatě Návrší nebo pro ty méně náročné turisty v přístřešku u Adélina pramene. Zvláštním, originálním prvkem zde je svedení pramene přímo do přístřešku. Kromě toho tu najdete také ohniště, takže nějaký ten špekáček v batohu se určitě hodí.

Další pozoruhodná zastávka na trase vás čeká u kaple Panny Marie, která původně sloužila jako poutní místo. Postavena byla roku 1887, a to jako poděkování za nalezení cesty. Červené turistické značky vás odtud vedou dále směrem ke Kladskému sedlu, které odděluje Králický Sněžník od Rychlebských hor.

Hřeben Rychlebských hor

Hřebenovka Rychlebských hor patří k těm vůbec nejkrásnějším u nás. Turistů tu není tolik jako v jiných regionech a přitom nabízí nádherné romantické výhledy, například na Sněžku nebo Králický Sněžník, a to navíc z odlišných úhlů než jsme zvyklí.

Od Kladského sedla pokračujete přes vrch Chlupenkovec a Medvědí boudu, až se dostanete do blízkosti Horské chaty Paprsek, kterou nemůžete opustit bez návštěvy kaple sv. Kryštofa. Od chaty se vydát na Smrk (1127 m n. m.), který je nejvyšší horou pohoří. Zde můžete načerpat sílu například v turistickém přístřešku.

Lokality se silným geniem loci

Doporučujeme navštívit zaniklou osadu Hraničky. Až tudy budete procházet, udělejte si chvíli čas, posaďte se a dívejte se tiše kolem sebe. Není tady jen krásně, je tady i velmi smutno. Další inspirativní místo na trase, které byste neměli minout, je kaplička sv. Urbana v Zálesí. Ale nenechte se mýlit, není to ledajaká kaplička, jedná se o nejmenší minigalerii na světě, kde se pravidelně pořádají výstavy uměleckých děl.

Dále pokračujeme směrem k Prameni Saletta, který byl objeven v roce 1851. Ten se pro své léčivé účinky stal místem návštěv věřících, kteří přicházeli k Poutní kapli Panny Marie La Salettské. Naleznete zde soubor církevních památek, které byly v roce 2003 prohlášeny kulturní památkou ČR.

Na kouzelné výhledy se můžete těšit dále na trase, užijete si je z Kovadliny a Borůvkové hory (899 m n. m.), přičemž zdejší hraniční věž je důležitou turistickou křižovatkou. Odpočinout si tu navíc můžete v turistickém přístřešku, případně dále na trase za rozcestím Růženec, a to ve stejnojmenném turistickém přístřešku, kde se ve stínu zdejších velikánů definitivně rozloučíme s hřebenem Rychlebských hor.

Hlavní hřeben Hrubého Jeseníku

Hřebenovka ovšem v Olomouckém kraji nevede pouze při česko-polské hranici, její trasa se vine také hluboko do vnitrozemí.

Z Ramzovského sedla značení stoupá na Šerák (1351 m n. m.), zde nezapomeňte navštívit Turistickou chatu Jiřího, která je kamenným pokladem již více než 130 let a kde můžete obdivovat díla od českého akademického sochaře Otmara Olivy.

Dále trasa pokračuje po hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku, přes Keprník (1423 m n. m.)kolem Vozky (1377 m n. m.) a Kamenného okna do Červenohorského sedla (1013 m n. m.), a odtud dále přes Turistickou chatu Švýcárna, až na samotný Praděd (1492 m n. m. ), nejvyšší horu Jeseníků.

Ani na této trase není nouze o panenskou přírodu, nádherné výhledy, ale také třeba zajímavé pověsti.

 Tip pro milovníky příběhů

Podělíme se s vámi hned o dva takové.

První příběh se váže k Vřesové studánce, která se díky narůstajícímu zájmu poutníků stala oblíbeným poutním místem.

Druhý slíbený příběh se vztahuje k nedaleké hoře Vozka (1377 m n. m.). V době hladomoru prý poblíž tohoto místa zapadl kočí i s kočárem a pro vyproštění musel kola vypodložit chlebem. Jak ovšem legendy tvrdí, za svou rozhazovačnost byl vzápětí ztrestán – nebožák totiž zkameněl. Právě podle něj pak byl údajně vrchol pojmenován Vozka.  Co je na tomto příběhu pravdy, to dnes přirozeně nezjistíme. Rozhodně ale víme, že místní výhled je úchvatný! Prožít zde nahoře jeden jasný večer pod oblohou plnou hvězd je slovy nepopsatelné. Vyčkejte si na večerní čarokrásný výhled, ranní východ slunce a probuzení horského okolí a s neskrývanou radostí vychutnávejte ony fascinující okamžiky světel a stínů, které vás naprosto pohltí.

Podaří-li se vám navíc za hezkého počasí skloubit návštěvu všech výše popisovaných míst, bude vaše putování po Hřebenovce v Olomouckém kraji nepochybně patřit k nejhezčím turistickým zážitkům vašeho života.   

Gastrotipy

Po trase si jisně nenechte ujít návštěvu Horské chaty Paprsek, která nabízí v rámci své kuchyně i krajovou specialitu borůvkové knedlíky, denně čerstvé, s velkou náplní borůvek ze zdejších lesů, sypané kakaem a polité rozpuštěným máslem.

Dáte si rádi jednu na zdraví? Pak určitě ochutnejte likér zlatavé barvy, pojmenovaný jak po hoře Praděd, tak i podle Praděda, mytického ochránce Jeseníků, vyrobený z místních bylin. Dostanete ho např. na Turistické chatě Švýcárna. 

Jste milovníci piva? Pak si jistě u nás přijdete na své. Pivovar Holba Hanušovice se pyšní různými druhy pivních speciálů, které běžně dostanete na horských chatách, které jsou přímo po trase Hřebenovky. Doporučujeme ochutnat Holba Keprník, který má běžně na čepu např. Horská chata Návrší.

 Tipy na ubytování

Pokud ovšem nepatříte mezi milovníky spaní pod širákem, můžete na Hřebenovce Olomouckého kraje levně přenocovat například na chatách Návrší, Paprsek, Jiřího na Šeráku, Barborce či Švýcárně, pro milovníky většího pohodlí je zas jasným favoritem vysílač na Pradědu, Hotel Červenohorské sedlo či Sporthotel Kurzovní. 

Tipy na pěší turistiku

Králická větev hřebenovky     Rychlebská větev hřebenovky

Letní tip

V případě, že budete chtít absolvovat trasu hřebenovky v letních měsících, doporučujeme si najít čas a v části Rychlebských hor sejít z trasy do Žulové, na její jižní okraj - osada Starost, kde si užijete parádní koupání v zatopeném lomu Transgranit.