Podzim v Jeseníkách

Do Jeseníků se rád vracím, ale nejraději je mám na podzim. Tentokrát jsem vyrazil z Červenohorského sedla přes Švýcárnu na Praděd. Ráno bylo v sedle chladno a mezi stromy se ještě držela mlha. Jakmile se cesta dostala výš, začalo se vyjasňovat. Dole svítily žluté břízy a rezavé buky, zatímco na hřebeni už byla tráva po létě hnědá a foukal studený vítr.

Tentokrát vyšel na pátek opravdu krásný podzimní den a navíc mi v týdnu dorazila nová turistická výbava z mého oblíbeného eshopu www.a-market.cz, takže jsem ji chtěl otestovat. Ke Švýcárně jsem šel bez spěchu. Několikrát jsem se zastavil jen kvůli výhledu a fotografiím, takže mi cesta zabrala déle, než jsem čekal. Právě to mám na podzimních výletech rád: člověk nemusí nikam pospíchat a za každou zatáčkou vypadá krajina trochu jinak. U chaty jsem si dal čaj a pak pokračoval k Pradědu. Po cestě se střídalo slunce s mraky a chvílemi bylo přes údolí vidět opravdu daleko.

Úsek z Červenohorského sedla na Praděd měří přibližně 10 kilometrů a nastoupá se na něm skoro 600 metrů. Na papíře to vypadá jako obyčejný půldenní výlet, jenže s fotoaparátem jsem nahoře strávil téměř celý den. Nejvíc mi utkvěla chvíle, kdy se pod hřebenem znovu usadila mlha a vrchol Pradědu zůstal na slunci. Kvůli takovým okamžikům se vyplatí vyrazit, i když ranní předpověď nevypadá dokonale.

Jeseníky jsou krásné v každém ročním období, ale podzim jim dává zvláštní klid. Na stezkách potkáte méně lidí, vzduch je čistý a barvy lesů se mění skoro každý týden. Stačí si vzít teplejší vrstvu, počítat s kratším dnem a nechat si čas na zastávky.