Vidnavské mokřiny

 Rezervace Vidnavské mokřiny v Javornickém výběžku, těsně u státní hranice s Polskem, se rozkládá na ploše 32 ha v nejnižším místě okresu Jeseník - 222 metrů nad mořem. Ve starší literatuře je území zmiňováno pod názvem "Vidnavské loučky" a historicky patří městu Vidnava.

 Součástí Vindavských mokřadů jsou také rašelinové louky ležící po levé straně silnice k polské státní hranici. Původně bezlesé území, které bylo od 16. století pravidelně kosené. Četnými přívaly a sedimentací z říčky Vidnávky se vytvořila mocná nepropustná vrstva hlinitých jílovitých splachů a na nich vrstva rašeliny o mocnosti 40 a 200 cm. Ložisko rašeliny se nachází asi 25 – 30 cm pod povrchem a v 19. století bylo těženo (vodní plochy vznikly v místech těžby).Původní rašelinné louky postupně zarostly náletem olší, vrb a rákosem obecným. Ve společenství bažinných olšin, vrbin, rákosin a ostřic se vyskytují vzácné druhy vodních rostlin třeba vachta třílistá, žebratka bahenní, blešník obyčejný, všivec bahenní a lesní, poměrně vzácný ďáblík bahenní a chráněná rosnatka okrouhlolistá.V mokřinách bylo pozorováno 90 hnízdících a 60 tažných druhů ptáků. Z chráněných hnízdních druhů lze uvést s jistotou například čírku obecnou, jestřába lesního, pochopa rákosního, sovu pálenou, ledňáčka říčního, dudka chocholatého a jiné. Z chráněných druhů obojživelníků se vyskytuje hojně ropucha obecná i ropucha zelená, skokan zelený, čolek obecný a kuňka žlutobřichá.V tůních Vidnavských mokřin žije mnoho původních druhů ryb třeba kapr, karas, štika, okoun a cejn. Vidnavské mokřiny představují jedinečnou přírodní lokalitu, která svým významem přesahuje rámec okresu Jeseník.