Tento vodní zdroj, nacházející se u zelené turistické trasy směřující k Medvědímu kamenu, se v písemných pramenech objevuje poprvé roku 1845, ačkoliv pamětní deska udává úpravu mohyly o dvanáct měsíců později. Původně měl polokruhový půdorys s čtvercovou mramorovou tabulí nesoucí název a letopočet dokončení. Po skončení druhé světové války jej úřady přejmenovaly na Slovenský pramen. Během své existence prošel několika opravami – v roce 1910 o něj pečovala lázeňská komise a roku 1984 jej pracovníci Československých státních lesů pod vedením Ivana Prociwa přetvořili do tvaru písmene U, jelikož jej ze tří stran obklopuje příkrý svah. V průběhu 90. let začal chátrat a na podzim 2002 jej vážně poškodily polomy a dočasně zřízená lanovka na svoz dřeva. Zásadní obrat přinesl rok 2003, kdy jej v létě zrekonstruovala čtvrteční parta studentů jesenického gymnázia (Martin Henner, Petr Labounek, Lukáš Němčík a Lukáš Abt), čímž mu vrátili historické jméno. V září 2004 pak památka obdržela novou mramorovou desku s nápisem Zlatý pramen, Gold Quelle, 1846, 2003.